|
Japonské zahrady rozdělení |
Zahrady pro potěšení
Sloužily šlechtě a panovnickům rodům k oslavám, svátkům
a zábavě. Součástí těchto zahrad bylo jezero s poloostrovy a ostrovy, po
kterém se jezdilo na lodičkách. Zahrady také sloužily k procházkám, při
kterých se na vybraných místech otvíraly krásné výhledy. Architektura shinden.
Suché zahrady
Začaly se objevovat v době 2. vlny výrazného vlivu Číny
na Japonsko, přibližně v období (12. století), které s sebou mimo
jiné přineslo zenový buddhismus. Suché zahrady, japonsky kare-sansui sloužily
především meditaci, nevstupovalo se do nich a a pohledu na ně sloužilo jediné,
pečlivě vybrané místo. Architektura shoin.
Čajové zahrady
Sloužily nejprve jako průchod k čajové chýši (sóan),
později se staly plnou součástí čajového obřadu, který v této době (16.století)
v Japonsku vznikl. Podtrhovaly již tak strohou a jednoduchou architekturu
suki-ya.
Zahrady místo cestování
Částečně připomínají zahrady pro potěšení, jejich součástí
je jezero a velké množství většinou neopracovaných kamenů. Jsou však ještě
větší a často se v nich setkáváme s uměle vybudovanými pahorky
velkých rozměrů, které jejich majitelům připomínaly přírodní scenérie spatřené
při častém cestování. Do zahrad je také „vtahována okolní krajina.
Moderní zahrady
Typické moderní zahrady nezapřou vůli moderní člověka po
prosazení vlastního ega. Často se pracuje s opracovaným kamenem nebo i
kovem či umělými prvky, které mají provokovat. Zahrady využívají všechny
v minulosti známé prvky.
Tsubo niwa
Zvláštní kategorie zahrad, kterou bychom mohli označit jako
zahrady malých rozměrů (1 tsubo = 3,3 m2). Mimořádně zajímavý typ
zahrad využívá různé prvky klasické japonské zahradní architektury a více nebo
méně je abstrahuje, využívá náznaku.
|